obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Dívka v červeném kabátku

Dívka v červeném kabátku

Těšila jsem se, kolik si toho přes Vánoce přečtu, a nakonec to byla jen jedna jediná knížka – thriller Dívka v červeném kabátku.

.

Když máte přehnaný strach

Carmel je osm let a pořád se ztrácí. Většinou sice jen v myšlenkách, ale občas se zamyslí tak moc, že se ztratí doopravdy (třeba na školním výletě nebo matce v bludišti). Není proto divu, že se o ni matka bojí víc, než je normální. A tak, když si jednoho dne společně vyjedou na festival pohádek, snaží se mít Carmel neustále na očích. Ale když se něčeho úzkostně bojíte a dáváte pozor, aby se to náhodou nestalo, většinou se to nakonec stane. Takže se Carmel v půlce festivalu ztratí a není k nalezení, navíc se přižene hustá mlha, která pátrání po ní ještě ztíží. Nakonec se neztratí jen na den nebo dva, jak si všichni myslí, ale nebude vůbec jisté, jestli ji ještě někdy najdou.

A Carmel? Ta neví, že se ztratila. Na chvíli se schovala před otravným davem lidí, a když vylezla, odchytil si ji starší muž. Řekl jí, že ji už delší dobu hledá, že její maminku srazil náklaďák a je v nemocnici, a on že je její dědeček, kterého nikdy neměla příležitost poznat, a musí se o ni teď postarat. A protože malé děti jsou důvěřivé, navíc, v šoku a v smutku nám to všem hůř myslí, odešla s ním Carmel dobrovolně.

.

Zase jednou výběr podle obalu…

Tahle kniha je zase jednou z těch, které jsem si vybrala hlavně na základě obálky. Ne, že bych byla milovníkem červené barvy, ale téhle knížce docela sluší, jestli se to tak dá o knize říct. Má takový jednoduchý, ale přitom chytlavý design, takže si jí všimnete a už nezapomenete, jak vypadala. A následně mě také hodně zaujala anotace, protože jako malé dítě, cca v Carmelině věku, jsem měla jednu příšernou noční můru, která se mi pořád vracela, a byla právě o tom, že se ztratím. Takže mi přišlo zajímavé si to přečíst a „zažít“ si to z pohledu dospělého, ale právě i toho ztraceného dítěte.

Když jsem zmínila ty dva pohledy, tak u nich rovnou zůstanu. Kniha je totiž psána ve dvou rovinách. Prvním vypravěčem je malá Carmel, druhým Carmelina matka, Beth. Zpočátku se tahle vyprávění hodně prolínají, protože obě naše hlavní postavy prožívají všechno spolu. Pak se ale jejich cesty rozejdou a z jednoho příběhu se rázem stávají dva různé. Můžeme tak sledovat deprivaci, smutek a zoufalství matky a psychický posun jejího vnímání celé situace s přibývajícími měsíci a roky, kdy je bez svého dítěte, ale také dětský, trochu naivní Carmenlin pohled na věc.

.

Příběh, kterému uvěříte

Kniha je velmi čtivá, ale ne takovým tím způsobem ostatních thrillerů (stane se něco hrozného, co vás uvede do napětí a vy pak čtete jako o závod, abyste se dozvěděli pointu tohoto činu/této situace, a v momentě, kdy se ji dozvíte, se stane něco dalšího, co vás nenechá od ní odejít). Tohle je poměrně klidnější příběh (jestli to tak můžu říct, když jde o ztracené dítě), a přesto je psán tak, že byste jej nejradši přečetli od začátku do konce v jednom kuse.

Všechny postavy se zachovaly tak, jak v danou chvíli měly a jak byste to od nich očekávali, bylo to celé promyšlené a uvěřitelné, skoro jako kdyby autorka popsala nějakou skutečnou situaci, což na čtivosti jen přidalo.

Jen mě v knize mě trochu zklamalo, že jsem se nedočkala vysvětlení, nebo alespoň náznaku objasnění. Carmel totiž měla údajně mít „dar od Boha“, jak to nazýval její únosce, který ji s sebou vláčel napříč Amerikou, bral ji s sebou do kostelů a nutil ji, aby pokládala ruce na různé postižené části těl nemocných lidí a tím je uzdravila. V různých společenstvích a sektách se dějí různé věci, a víra těchto lidí možná dokáže zázraky, ale moc mi nešlo do hlavy, jak Carmel dokázala vyléčit i některé tak těžce nemocné, že už ani té víry nemohli být schopni. Ale tahle část příběhu bohužel skončila poměrně otevřeně.

.

A konec…?

Možná už tušíte, jak to celé dopadne a jestli se Carmel vrátila z Ameriky do své rodné Anglie nebo ne. Každopádně já vám to tu neprozradím, i když jsem sama podváděla a podívala se na konec dřív. Mohlo by vás to potom třeba odradit od přečtení a to by byla škoda, protože tahle kniha za to opravdu stojí. Za sebe ji hodnotím 8,5/10 (dala bych jí klidně i 9, ale pořád mě žere, že nevím, co, a jak, ta Carmel vlastně dělala… :-D).

P. S.: Varování pro rodiče: Čtení pouze na vlastní nebezpečí! Pokud máte doma malé dítě, mohlo by se stát, že jej pak hodně dlouhou dobu nebudete schopni spustit z očí :-).

.

Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Baronet!

.

Oblíbený citát:

Šaty se jí líbí mnohem více než mně. Kdyby byly dost velké, nejspíš by je sama nosila. (…) Ale když jsem si je oblékala, rozhodla jsem se, že ať se stane cokoli, musím uvnitř zůstat Carmel, jako by to jméno bylo vytesané do kamene. (s. 106)

.

Autor: Kate Hamer

Název v orig.: The Girl in the Red Coat

Vydáno: 2016

Nakladatelství: Baronet

Počet stran: 367 s.

Foto k recenzi: L&P

Autor recenze: Lucka

No votes yet.
Please wait...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<