obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Jackaby

Jackaby

Přátelé, ruku na srdce – kdo z nás někdy nezatoužil být u něčeho VELKÉHO? Kdo z nás někdy nechtěl prožít velké dobrodružství a chvíli třeba věřit na to, že svět není jen takový, jaký vidíme očima, ale že má skoro i pohádkový nádech, třeba s příchutí hororových prvků jako bonus? Myslím, že každý z nás je v hloubi své duše tak trochu dobrodruh, a proto knížka Williama Rittera Jackaby je pro nás všechny jako stvořená. Pro ty, co milují fantasy, ještě o kousek víc.

 

Dobrodružné srdce

Píše se rok 1892. Abigail Rooková celý život snila o tom, že se bude se svým otcem, váženým archeologem, jednoho dne účastnit výpravy, kde bude moct prožít velké dobrodružství a třeba objevit nějaký vzácný artefakt. Ovšem realita měla k tomuto snu jen velmi daleko. Maminka byla poměrně puritánská a raději by viděla svou dceru provdanou za nějakého bohatého manžela a tatínek jí opakovaně říkal, že je lepší, aby studovala, a že práce archeoložky není nic pro mladé, křehké dámy.

S tímto stavem se však Abi nehodlala smířit, a proto jednoho dne vzala peníze, jež jí našetřili rodiče na studia, a utekla z univerzity. Vydala se pak na dlouhou cestu, částečně pobyla i na archeologických vykopávkách ve východní Evropě, ale zjistila, že to dobrodružství, jež zde očekávala, tady doopravdy nenajde, spíše jen bláto, prach a málo jídla. Proto se jednoho dne odhodlá a plaví se lodí až do Nové Anglie, svou plavbu ukončí v New Fiddlehamu.

 

Rovnýma nohama vstříc neznámu

Hned po vystoupení z lodi seznamuje se záhadným mužem. Na druhý den, když si hledá práci, najde ještě záhadnější inzerát s nabídkou místa pomocníka detektiva. Natolik ji to zaujme, že se ihned vydá na místo uváděné v inzerátu. Zde opět potkává zmíněného muže, pana Jackabyho, který, jak se ukáže, se zabývá objasňováním nevysvětlených (ano, čtete správně, nevysvětlených, ne nevysvětlitelných) jevů. Je to poměrně podivínský chlapík, který se vyžívá v čemkoliv, co třeba jenom zdánlivě zavání mystikou a tajemstvím. A dům má plný, bizarních, prapodivných věcí. A hlavně!!! se tam NIKDY nesmíte dívat na žábu!

 

Protiklady se přitahují

Jackaby zpočátku není z představy, že Abi zaměstná, moc nadšený, ale postupně přijde na to, že on si všímá sice nadpřirozených, neobyčejných věcí, ale ona naopak těch přízemnějších, obyčejných, které mnohdy člověku uniknou… A od té chvíle si Abigail Rooková ani v nejmenším nemůže stěžovat na to, že její život je nuda.

Ve městě se totiž stala krvelačná vražda, kterou podle jejího nového zaměstnavatele neudělal nikdo menší než nějaká nadpřirozená bytost! A je otázkou, jestli to byl troll, vlkodlak, či nějaké jiné stvoření, které se vloupává lidem do jejich obydlí. V okolí New Fiddelhamu to totiž nebyl ojedinělý případ… Nebo že by se Jackaby po dlouhé době mýlil a za vraždami stál někdo „lidštější“? Že by vše souviselo s místními volbami na radnici? Mystické fluidum ukazuje na něco jiného. A pak je tu také ta paní, bánší, která svým němým křikem oznamuje blížící se smrt daným lidem… Postupně odhalovaná tajemství vzbuzovala chuť něčeho takového se zúčastnit.

 

V jednoduchosti je krása

Musím říct, že jsem knihu zhltla jedním dechem. Příběh byl jiný než většina fantasy knih, které jsem doposud měla možnost číst, byl svým způsobem jednodušší, ale přitom obsahoval zajímavé odkazy na mytologii nejrůznějších států světa a propojenost jednotlivých událostí byla naprosto famózní a postupné odkrývání záhad nutilo člověka číst a číst a číst. Ritter si výjimečně skvěle pohrával s napětím, přirozenou lidskou touhou odhalit záhady a také velmi umně tvořil dialogy postav.

Děj mi nepřišel přitažený za vlasy, ačkoliv podivností se zde odehrávalo víc než dost. Milým zpestřením byla postava Jenny, ducha, který obýval Jackabyho dům a jehož bych si snad i přála potkat, protože taková sympatická bytost se jen tak nevidí. Fascinoval mě její přístup k různým okolnostem ve vývoji vyšetřování i velmi osobitý přístup k seznamování Abi s novým prostředím a také k tomu, že ona sama, ač byla podivná (přece jen to byl duch, že), hodnotila velmi sarkasticky a s despektem podivínské chování Jackabyho. Zkrátka to byla ideální spolubydlící pro tohoto muže. Svůj k svému.

Jackabymu dávám s klidem 9-10/10, protože jsem se výborně bavila paličatostí postav, vtipnými dialogy a byla jsem fascinována vystavěním děje, oceňuju i lehčí romantickou notu, jež zde rozhodně nebyla rušivým elementem a – to velmi cením – nebyla hlavní linkou příběhu. Myslím, že prvotina Ritterovi více než vyšla, těším se na další pokračování, které v USA vyšlo v roce 2015, doufám, že bude brzy přeloženo i u nás.

 

Oblíbený citát:

„S nestvůrami je to snadné, slečno Rooková. Jsou to prostě nestvůry. Ale nestvůra v obleku? To je v zásadě podlý člověk a podlí lidé jsou daleko nebezpečnější.“ (s. 110)

 

Autor: William Ritter

Název v orig. (angl.): Jackaby

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2015

Počet stran: 276 s.

Autor fotografie k recenzi: Bára

Autor recenze: Pavlína

Rating: 4.75. From 1 vote.
Please wait...
One thought on “Jackaby”
  1. […] Jackaby […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<