obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Jeden z nás lže

Jeden z nás lže

Na tento young adult thriller jsem se hodně těšil, a když se mi v knihovně dostal do ruky, nestihl jsem jej dočíst dál než do první třetiny a pak jej musel bohužel vrátit. Nemohl jsem se dočkat, až jej budu mít znovu. Jenomže v momentě, kdy nám přišel do knihovny zpracovaný již k půjčování, mě předběhla kolegyně a přečetla si jej první. A její reakce? „Moc se mi to nelíbilo, od začátku jsem tušila, co se stalo.“ Ale ani to mě neodradilo a přesto jsem to zkusil, a protože já jsem na začátku absolutně neměl tušení ani podezření, kdo by mohl být vrah, přečetl jsem si celou knihu znovu, pěkně od první strany.

.

Osudné poškoláctví

Příběh na prvních pár stranách působí docela nevinně. Pět studentů se sejde po škole, aby tu strávili za trest hodinu navíc. Proč za trest? Protože si donesli mobily do výuky učitele, který telefony od srdce nenávidí. Nejsou blbí, nechtěli jej provokovat, vlastně to ani nebyly jejich mobilní telefony. Někdo jim je do batohu nastrčil, alespoň podle jejich verze. Ale to už je teď jedno, skončili po škole, někteří prošvihli důležitý baseballový trénink, jiní by se raději učili, rozhodně nechtějí trávit čas se spolužáky, se kterými se společně moc neznají a nekamarádí. A navíc s jedním extra otravným klukem. Tento chlapec, Simon, totiž vede na internetu stránku s názvem „Co ty na to?“ kde publikuje drby o svých spolužácích. A vlastně to nejsou tak úplně drby, pokaždé se jedná o pravdu a o odhalení něčího tajemství, není proto divu, že Simon nemá žádné kamarády a je ve škole spíše nesnášeným studentem. A je to právě Simon, který z této trestné hodiny neodejde živý. V kelímku, ze kterého se chvíli před svým kolapsem napil, se našly stopy arašídového oleje, což u Simona vyvolalo velmi silnou alergickou reakci, ze které mu už bohužel nebylo možno pomoci. Kdo mohl tímhle způsobem Simona zabít? Policie má téměř jasno, má na výběr ze čtyř možných pachatelů, jde jen o to odhalit toho správného. A jak se s tímto obviněním vyrovnají oni čtyři studenti, které tato nešťastná událost v mnoha ohledech sblížila? Mohou si o tom, co se ve třídě stalo, s někým promluvit? Neotočí se k nim jejich přátelé zády? A mohou vůbec důvěřovat sobě navzájem?

.

Uhodl jsem konec?

Abych navázal na svůj úvod, přečetl jsem knihu podruhé znovu od začátku. A nehltal jsem ji jako prvně, i když jsem chtěl. Četl jsem pozorně, přemýšlel nad každým slovem, nad každým pohybem postav, všímal si všech drobností. A ano, pak mě napadl pravděpodobný konec, který byl hodně podobný tomu opravdovému. Nijak to ale nepokazilo můj zážitek z četby, kniha byla i tak plná překvapení, momentů, které jsem nečekal, párkrát jsem dokonce pochyboval, že na mém smyšleném konci bude něco pravdy. Ale protože u detektivek a thrillerů svůj první názor moc neměním (dělal bych to po každých pár stranách :-D), udržel jsem svou myšlenku až do konce. Byl jsem rád, že jsem na to částečně přišel, na druhou stranu ale nemůžu říct, že by mě kvůli tomu kniha nebavila. Jasně, kdybych nad tím takhle moc nepřemýšlel, byl by to asi větší šok, ale jak jsem říkal, i tak tam bylo hodně překvapujících momentů, nad kterými mi zůstal občas rozum stát.

.

Vypravěč příběhu

Myslíte si, že budete mít už na začátku také jasno a budete schopni označit vraha? Autorka vám ale tuto práci nijak neusnadní. Každý příběh potřebuje vypravěče a tento má hned čtyři. Ano, není to nikdo jiný než zbylí čtyři studenti, kteří už od začátku vypráví všechny události svýma očima, doplňují vše svými myšlenkami, podezřeními, strachy, ale i problémy. Chvíli vypadají všichni nevinně, chvíli vypadají všichni podezřele, a vy vlastně zjišťujete, že i když prostřednictvím tohoto vyprávění v ich-formě znáte postavu opravdu dobře, protože jí určitým způsobem vidíte do hlavy, má tato postava mnoho tajemství i před vámi a nevíte, jestli jí můžete nebo nemůžete věřit. Čtenář tak má chvíli pocit, že odhalil vraha, za chvíli se jeho přesvědčení změní, chvíli je mu daná postava sympatická, za chvíli by nejraději její vyprávěcí části přeskočil. Já si tak třeba v průběhu knihy svého oblíbence nenašel, stali se jím postupně všichni. Jediné, v čem jsem měl postupně jasno, bylo to, že i já jsem Simona fakt nesnášel.

.

Každý máme problémové tajemství

Hodně se mi líbil určitý přesah příběhu. Nejednalo se o klasickou young adult knihu, kde se řeší převážně lásky mezi postavami, i když ano, i na tohle téma dojde, ale není to to hlavní, a nejednalo se ani o úplně až tak klasickou detektivku. Jako hlavní postavy byli vybráni tři úspěšní oblíbení studenti a jeden naprostý opak, chlapec, který se živí jako dealer drog a žije v domě s otcem alkoholikem. Přesto kniha ukazuje, že tento chlapec není jediný, kdo má v životě poměrně zásadní problémy a nesnadnou cestu. I když to ostatní před svými spolužáky dokáží velmi dobře skrýt, i oni mají nejeden problém, se kterým se musí vypořádat a který je velmi ovlivňuje. Autorka tak v knize poměrně názorně ukazuje, že ne vždy jsou věci takové, jaké se na první pohled jeví, a nabídne čtenářům náhled do různých životních situací.

Celkově jsem si knihu opravdu užil a přečetl na své poměry poslední doby docela rychle. Za sebe můžu rozhodně doporučit. A pokud se vám podaří ze začátku odhadnout děj, nebo o tom budete alespoň přesvědčeni, zkuste vytrvat, i zbytek příběhu stojí za to a byla by škoda knihu odložit. Za mě má kniha pěkných 8 z 10.

.

Autor: Karen M. McManusová

Název v orig.: One of us is lying

Počet stran: 363 s.

Vydáno: 2017

Nakladatelství: Yoli

Foto k recenzi: M&P

Autor recenze: Maty

No votes yet.
Please wait...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<