obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Kluk odnikud

Kluk odnikud

Kniha Kluk odnikud se v době pandemie potýká s momentálně ne příliš diskutovaným tématem, kterým je uprchlická krize, nicméně nepochybuji o tom, že se jím do budoucna opět stane.

V příběhu se můžeme setkat se dvěma mladými a velmi rozdílnými chlapci – třináctiletým Maxem a čtrnáctiletým Ahmedem. Max se s rodinou nedávno přistěhoval do Bruselu kvůli politickým povinnostem rodičů, ale není tu příliš šťastný – francouzštinu moc neovládá, těžko hledá přátele, ve škole mu to nejde a je terčem posměchu. Ahmed prchá společně s otcem před válkou, cestou do Evropy však přijde nejen o rodiče, ale i o doklady, telefon a peníze. Protože kvůli tomu uvízne v Bruselu, rozhodne se přebývat ve sklepě staré vily, dokud nevymyslí, jak pokračovat dál. Snaží se o nenápadné soužití s rodinou žijící ve vile, i přesto však pozornosti některých obyvatel neunikne, že občas zmizí banány a nebo se samo přemisťuje prkénko na nepoužívaném záchodě. Tyto stopy postupně přivedou Maxe, žijícího ve vile, až do sklepa, kde se poprvé setká s Ahmedem. Ačkoli se zdá, že chlapci nemají nic společného, jedna věc je přece jen spojuje – opuštěnost. Prvotní překvapení a strach vystřídá touha po kamarádovi a Max se postupně začne dozvídat, že slovo „uprchlík“ tak, jak jej zná z médií a od rodičů, může mít také úplně jiný význam, a rozhodne se Ahmedovi pomoci…

Na knize bych nejvíc vyzdvihl fakt, že se autorce podařilo vykreslit celou situaci a celý příběh bez politického nebo jakkoli jinak zaujatého postoje. Ač Max kolem sebe o uprchlické krizi slyší to, co i my sami známe z médií, přistupuje k Ahmedovi po prvotní fázi strachu s až „dětsky čistým názorem“, bez unáhlených předsudků a otevřeně. Při jednání s Ahmedem se neřídí tím, co by po něm chtěli rodiče a jiní dospělí, ale svým srdcem a tím, co sám považuje za správné. Čtenářům tak prostřednictvím knihy není ukazováno, co je dobré a co špatné, ale je tu ponechán prostor, aby si názor na příběh, na muslimského chlapce a na celkové dění v Bruselu udělali po svém.

Mezi klady bych také zařadil, že je kniha vyprávěna z pohledu obou chlapců, můžeme tak důležité mezníky a scény v příběhu sledovat z více perspektiv nebo lépe porovnávat zkušenosti a zážitky hlavních postav. Je tu také díky tomu lépe vykreslen rozdíl v původu chlapců a v tom, jak se k nim společnost chová i přes to, že oba dva jsou v zemi, kde momentálně žijí, cizinci. Kromě toho ukazuje i střet několika odlišných kultur a více je přiblíží.

Ačkoli je to už chvíli, co jsem knihu četl, stále ji mám v živé paměti, což se mi s mnoha knihami nestává. Snad až na pomalejší rozjezd jí nemám absolutně co vytknout, spíš právě naopak. Myslím si, že tohle je přesně ta kniha, která by měla být čtena a doporučována, kterou bychom neměli přehlížet jen proto, že to může být pro děti náročnější téma nebo takové, kterým by neměly být zatěžovány. I přes určitou aktuálnost je to příběh, který je využitelný při mnoha různých situacích, příběh o nejen o jinakosti, ale i o síle přátelství, ztrátě, smyslu pro spravedlnost, touze pomáhat, odvaze a lidskosti. Příběh nejen pro děti, ale i pro dospělé.

.

„Nemůžete vědět, kdo za co stojí, pokud jim nedáte šanci.“ (str. 309)

.

Autor: Katherine Marshová

Vydáno: 2019

Počet stran: 344 s.

Nakladatelství: Argo

Autor fotky a recenze: Maty

No votes yet.
Please wait...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<