obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Nejšťastnější dívka na světě

Nejšťastnější dívka na světě

.

Ani nebo TifAni?

Ani FaNelliová, zakrátko Harrisová, vypadá na první pohled jako dokonalá žena s vysněným mužem, která žije luxusní život. Lidé kolem jí můžou jen závidět. Co ovšem neví, je, že Aniin život je lež, kterou si pracně vybudovala po kruté minulosti. A tahle minulost ji stále pronásleduje a nevypadá, že by hodlala jen tak přestat. Ani si totiž všichni její známí pamatují jako TifAni. Chudou, prostorově výraznější a ne zrovna pěknou dívku, která z katolické školy plné jeptišek přestoupila na vyhlášenou soukromou školu, byla zde šikanovaná, a nejen to. Staly se jí příšerné věci, jež se snaží pohřbít hluboko v sobě, ale nikdy se jí nepodaří je v sobě zadusit úplně.

Chvíli před očekávanou svatbou se jí ozve natáčecí štáb – mají v plánu vytvořit dokument o Aniině životě na a po střední škole. Ani kývne, rozhodne se, že je na čase říct pravdu a ukázat světu, kdo ve skutečnosti tahle dokonalá Ani je a co si jako TifAni musela vytrpět.

.

Musím říct, že jsem z téhle knihy docela na rozpacích. U většiny knih řeknete „Jo, ta byla dost dobrá!“ nebo „Ta nestála za to…“, ale popravdě, nevím, co bych odpověděla, kdyby se mě někdo zeptal na Nejšťastnější dívku na světě. Po dočtení jsem měla dojem, že knihu snad napsaly autorky dvě. První půlka je taková… nevýrazná. Neříkám, že byla špatná, ale nepřišlo mi to jako to, co slibuje anotace na obalu. Ve druhé půlce se hlavní hrdinka víc rozpovídá o sobě a čtenář se potom nestačí divit, čím vším si tahle mladá žena musela projít.

.

První polovina

Nejdříve bych napsala něco víc o první půlce. Ani žije s přítelem v New Yorku, kde pracuje jako redaktorka časopisu pro ženy. Celé dny řeší převážně nejrůznější módní kombinace, vyhlášené značky všech možných výrobků, svou dietu a dokonale štíhlé tělo, pro které je ochotná udělat úplně všechno (klidně i hladovět). A samozřejmě také hodnotí svou „konkurenci“, kterou tvoří ženy ze všech možných společenských vrstev, s nimiž se potká. Své vyprávění ze současnosti prokládá úryvky ze svého dětství, povídá o svém přestupu z katolické školy na vyhlášenou soukromou školu o tom, jak se skamarádila se školní elitou a potom z ní kvůli jedné své chybě zase vypadla, jak se stala neoblíbenou, šikanovanou a začala se kamarádit s místními outsidery. Tohle vracení se do minulosti mi nevadilo, ze začátku se sice nic moc nedělo, ale i přesto to bylo čtivé. S čím jsem se ale hodně natrápila, byla Aniina současnost. Ta ženská neřešila nic jiného než peníze a svou postavu. Ze všeho toho přepočítávání, co je dražší a co je tím pádem větší ukázka bohatství, jsem byla chvílemi dost znechucená. Zvlášť poslední kapkou, kdy jsem si už říkala, že tohle nemůže nikdo myslet vážně, bylo, když se hlavní postava cítila, jako by jí někdo vrazil nůž do břicha. Normální přirovnání pocitu, který občas máme všichni. Ani to ale rozvedla ještě dál – nezapomněla zmínit značku daného nože (přece by si nenechala zarazit do břicha nějakou levnou kudlu, no ne?). A další věc, která mi lezla krkem fakt hodně, bylo to, jak si Ani pořád hlídala svou postavu a co může a nemůže jíst, aby náhodou nepřibrala ani gram navíc. Musím se přiznat, že jsem si občas vzala večer na truc ke čtení pytlík brambůrek nebo něčeho sladkého a minimálně půlku jsem snědla, jen abych byla jiná než ona.

.

Druhá polovina

A pak nastal zlom. Přišla druhá půlka knihy a s ní natáčení připravovaného dokumentu o Aniině životě. Ani se tu ponořila do vzpomínání na minulost tak moc, že zapomněla řešit svoje obvyklé problémy z první půlky a děj nabral úplně neskutečný spád. Nestačíte se divit, co všechno se může skrývat v nitru člověka, kolik bolesti si zvládne vytrpět a pak to zamaskovat tak, že to na něm okolí nepozná, nebo jen ti, kteří jej znají opravdu dobře. Víc než současnosti se tu Ani věnuje minulosti, strhá ze sebe tu falešnou, dokonalou slupku a odhalí nám celou svou osobnost a všechny své pocity, ať už tehdy, nebo s odstupem času. Tahle půlka knihy byla nesmírně čtivá, chytlavá, emotivní a zanechala ve mně opravdu silný dojem. A také mě donutila přemýšlet o postavách v knize, o tom, proč se zachovaly tak, jak se zachovaly, co je k tomu vedlo a jak by se tomu dalo předejít.

.

Co s ní?

Jak jsem psala už na začátku, přišlo mi, jako kdyby si uprostřed knihy dva autoři předali slovo a v tom jednom a samém příběhu pokračoval někdo jiný a rozvedl jej dál, svým vlastním stylem, s úplně novými nápady. Přijde mi trochu škoda, že se autorka snažila o tak dlouhý rozvoj děje, protože pak se knížka může stát celkem nudnou a někteří čtenáři ji třeba odloží, aniž by věděli, že za dalších sto stran ji nebudou chtít dát z ruky dřív, než zjistí, jak to vlastně celé skončí. Musím říct, že kdybych knihu neměla jako recenzní výtisk, asi bych ji odložila taky. Ale teď jsem víc než nadšená, že jsem to neudělala, protože nakonec to opravdu stálo za to.

Bohužel ale vůbec nevím co s hodnocením, protože moje pocity z knížky byly opravdu rozporuplné. První půlku  bych za sebe hodnotila tak 3/10, dalo se to číst, ale není to styl, po kterém bych sáhla dobrovolně, potřebuji v knize nějakou akci a ta mi tu prostě chyběla. Zato druhá polovina knihy jí byla naopak plná, jedno překvapení střídalo druhé, kniha získala úžasný a nečekaný spád a za to bych jí dala 9/10. Jako hodnocení celé knihy jsem se rozhodla udělat průměr z těchto dvou polovin, protože mě nenapadl lepší způsob, jak to udělat, tím pádem má ode mě kniha 6/10.

.

Oblíbený citát:

„V dnešním moderním životě jen vzácně nastávají okamžiky, kdy převáží naše tělesnost a my najednou zjistíme, co tělo dokáže, když bojuje o přežití.“ (s. 157)

.

Za recenzní výtisk děkuji mnohokrát nakladatelství Jota, pokud budete chtít knihu zakoupit, můžete mrknout např. zde: Nejšťastnější dívka na světě.

.

Autor: Jessica Knollová

Název v orig.: Luckiest Girl Alive

Nakladatelství: Jota

Vydáno: 2016

Počet stran: 392 s.

Fotka k recenzi: L&P

Autor recenze: Lucka

Rating: 3. From 1 vote.
Please wait...
5 thoughts on “Nejšťastnější dívka na světě”
  1. Lisa Září 22, 2016 on 6:35 am Odpovědět

    Je opravdu škoda, že v první polovině neuměla autorka zaujmout, protože už se mi párkrát stalo, že jsem knihu po prvních 80 stranách odložila. A pak ale člověk přijde o tu třešničku, že:)

    • Lucie Září 24, 2016 on 6:37 pm Odpovědět

      Trošku mě to mrzelo, ale jsem ráda, že jsem ji musela přečíst, donutilo mě to prokousat se i přes ten začátek. Zrovna dneska jsem odložila taky jednu knížku, ale tentokrát z knihovny, která mě na prvních asi padesáti stranách vůbec nechytla. A pořád přemýšlím, jestli si ji ještě nemám nechat, jestli toho nebudu litovat 😀

  2. Kateřina Září 22, 2016 on 8:35 am Odpovědět

    Suprová recenze. Na knihu se chystám teď o víkendu, tak jsem zvědavá 🙂

    • Lucie Září 24, 2016 on 6:33 pm Odpovědět

      Hlavně to nevzdej na začátku, když by tě náhodou moc nevzal 🙂 a děkuju za pochvalu 🙂

  3. […] Nejšťastnější dívka na světě (s. 157) […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<