obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / (Ne)obyčejný kluk

(Ne)obyčejný kluk

Už strašně dlouho v knihovně narážím na knihu (Ne)obyčejný kluk. Jednou jsem si ji dokonce půjčila domů, ale protože byla v angličtině a já jsem v té době neměla na angličtinu moc náladu, zase jsem ji nepřečtenou vrátila. Až nedávno se mi dostala znovu do rukou, tentokrát česky. A to už jsem neodolala a přečetla si ji.

 

V deseti poprvé ve škole

Kniha je o 10letém chlapci Augustovi s vrozenou vadou obličeje. Za svůj život prodělal mnoho chirurgických operací a úprav, ale i tak nevypadá jako ostatní děti. Nemá žádné pořádné kamarády, nikdy nechodil do školy (učí jej rodiče doma) a kromě jeho samotného jej nikdo nepovažuje za obyčejného kluka.

Příběh začíná v létě, kdy se rodiče rozhodnou, že August by měl konečně začít chodit do školy jako všechny ostatní děti, a přihlásí jej do místní soukromé školy s výbornou pověstí. August se tam jde podívat ještě o prázdninách a seznámí se s ředitelem i s několika spolužáky. V jednom najde kamaráda, ve druhém naopak nepřítele, který se před dospělými tváří jako svatoušek, ale k Augustovi se chová hnusně.

 

(Ne)obyčejné problémy

August do školy sice nastoupí, ale musí se potýkat s velmi nepříjemnými věcmi, jako je odmítavost a odtažitost spolužáků, musí se vyrovnat s tím, že i jeho nejlepší kamarád se za něj občas stydí, aby zapadl do kolektivu, děti se s ním nebaví, nikdo vedle něj nechce sedět, dokonce se jej ani dotknout (jen náhodou se August dozví, že se po škole rozšířila hra na tzv. „mor“ – má jej každý, kdo se Augusta dotkne).

Navíc má problémy i doma. Zdá se, že se za něj stydí i vlastní starší sestra, která nastoupila na novou střední školu, kde nikdo neví, že má postiženého mladšího brášku.

Vnímá August chování dětí a lidí kolem sebe už ve svých deseti letech? Jak se s ním vyrovná? Najde si ve škole nějaké kamarády, kteří se mu nebudou za zády vysmívat? Začnou jej brát spolužáci takového, jaký je?

 

Vypravěči

Příběh je vyprávěn z větší části z pohledu samotného Augusta, ale i z pohledu lidí, kteří s Augustem přijdou do styku (vesměs dětí). Slovo si na chvíli vezme například jeho starší sestra, sestřin přítel, Augustův kamarád nebo třeba i náhodný spolužák chodící do stejné třídy. K některým situacím (například Augustovu nástupu do nové školy) se vrací různí lidé a popisují je ze svého úhlu pohledu. Je poměrně zajímavé sledovat, jak jednu a tu samou věc vidí lidé pokaždé jinak.

 

V knize byly krásně popsány pocity nejen Augusta (což je samo o sobě velmi zajímavé), ale krásně se daly rozeznat i vztahy v jeho rodině, pocity starší sestry, která – protože byla zdravá – si připadala odstrkovaná (rodiče museli věnovat o hodně větší péči Augustovi), to, jak rodinu vnímalo okolí a podobně.

 

Předsudky

S Augustem strávíme celý školní rok. V tomto roce můžeme pozorovat změny u samotného Augusta, zejména při tom, jak vnímá své okolí, ale i to, jak se někteří lidé kolem naopak přizpůsobují Augustovi a zvykají si na něj.

Krásně je vidět vliv výchovy na dítě. Chlapec, který Augusta od začátku nenávidí jenom kvůli vzhledu, má netolerantní rodiče, kteří – i když Augusta neznají – si přejí, aby přešel do speciální školy. A důvod? V podstatě jen ten, že August vypadá jinak než ostatní. Nemá špatné studijní výsledky, nechová se škaredě, prostě jenom vypadá jinak. Naopak dívka, kterou doma vychovávají v tom, že důležitá je osobnost člověka, ne vzhled, se nad Augustem ani nepozastaví. Hned při prvním obědě zjistí, že je August milý, chytrý a vtipný a to jediné stačí k tomu, aby mezi nimi vzniklo silné kamarádské pouto. A to i přesto, že se od ní postupně odtahují všechny ostatní děti, dokonce i její kamarádi.

Kniha mě neskutečně zaujala. Autorka téma zpracovala výborně. Rozhodně bych ji doporučovala dále, a to jak dětem, tak i dospělým. Zatím je to jedna z nejlepších knih o odlišnosti, jakou jsem kdy četla.

 

Zpracování obálky

Grafici si pohráli i s knižní obálkou. Hlavní myšlenkou knihy totiž je, aby lidé nesoudili ostatní kolem sebe pouze podle vzhledu a prvního dojmu. A to stejné symbolizuje i celá tato kniha – pod jednoduchým a nenápadným obalem, který zaujme málokoho, se skrývá úžasný příběh jednoho obyčejného, nebo i neobyčejného kluka (záleží na tom, jak se na to budete dívat 😉 ).

Knihu bych ohodnotila 7.5/10.

 

Oblíbený citát:

„Někdy se zbytečně něčeho bojíme, aniž bychom dokázali vysvětlit proč.“ (str. 222)


Autor: R. J. Palaciová

Název v orig.: Wonder

Nakladatelství: Knižní klub

Vydáno: 2013

Počet stran: 319 s.

Autor k fotografii: L&P

Autor recenze: Lucka

Rating: 3.75. From 1 vote.
Please wait...
5 thoughts on “(Ne)obyčejný kluk”
  1. Šárka Květen 10, 2016 on 8:11 pm Odpovědět

    Knížku mám doma už docela dlouho, ale zatím jsem nečetla. Názory jsou na ni různé, tak jsem zvědavá, jak osloví mě. 🙂

    • Lucie Květen 11, 2016 on 2:14 pm Odpovědět

      Klidně nám sem potom napiš, až ji přečteš. Je pravda, že ne každému sedne styl psaní (třeba to, že každou kapitolu vypráví někdo jiný), tak uvidíš 🙂

  2. Paulie Červen 17, 2016 on 7:55 pm Odpovědět

    Pár let zpátky jsem tuto knihu také četla. Byla jsem mladší – nějak 13 mi bylo nebo tak nějak. A tato kniha ve mně zanechala opravdu silný dojem a vtiskla se mi do paměti jako jedna z mála knih, které mě opakovaně dokázaly rozbrečet. Rozhodně doporučuji, byť nevím, jaký pohled by na tuto knihu měli dospělí čtenáři, já ji četla jako poměrně mladá 🙂

    • Lucie Červen 25, 2016 on 8:25 am Odpovědět

      Tahle kniha určitě zanechá dojem i v dospělých. Sice to vidí z trochu jiného pohledu než ty děti, kterým je určená, ale svůj účel splní taky 🙂

  3. […] (Ne)obyčejný kluk (s. 222) […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<