obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Než odejdeš

Než odejdeš

O téhle knize se mi bude psát trochu hůř, protože její děj se citelně dotýká věci, která je tíživou a neoddělitelnou součástí životů nás všech. Hovoří se v ní o smrti, odpuštění, vztazích, nápravě chyb, lásce, síle slov a samozřejmých očekáváníchNež odejdeš, milý čtenáři, ráda bych ti o knize pověděla trochu víc…

 

Každý den, hned od ranního probuzení, jsme obklopeni slovy. A ta mají moc, velkou. Mohou hladit i zraňovat. A právě tak začal i tento příběh – ranní hádkou plnou slov, velkých gest a naštvaným odchodem Eda, partnera hlavní hrdinky, Zoe z bytu. Cestou ho však stihne nehoda, která navždy oběma změní jejich život – Ed ho pozbyde a Zoe zůstává sama. Z tohoto traumatizujícího zážitku se Zoe dlouho zotavuje. Několik týdnů po pohřbu se i jí stane malá nehoda, kdy upadne a skončí v nemocnici. Ten den ale přijde „spása“ v podobě nově objevené schopnosti vracet se v čase do zlomových okamžiků jejich společného vztahu. Zoe musí nejprve rozklíčovat, proč jsou vybrány právě tyto okamžiky a jak s tím vším má naložit. Nakonec se rozhodne, že pomalými kroky zkusí změnit minulost, aby docílila nové současnosti a následně i budoucnosti, protože to totiž může být cesta, jak zachránit svého milovaného partnera před smrtí a dojít odpuštění za věc, kterou si bude nadosmrti vyčítat…

 

Ačkoliv by se od románu pro dospělé, s dospělou hrdinou, řešící dospělé věci čekalo, že se ona hrdinka bude chovat dospěle, opak je podle mě bohužel pravdou. Zoe na mě působila snad od první stránky přehnaně, pubertálně, neupřímně a hlavně jako obrovská fňukna. Měla sice sice světlé záblesky, obdivuhodná byla její snaha změnit všechno špatné těmi možnými střípky, které měla k dispozici a jež měly vytvořit celou životní mozaiku, přesto jsem se celou dobu nedokázala zbavit dojmu, že tím, koho chce zachránit, není Ed, ale ona sama, že jí jde jen o to, aby ona byla v klidu, i když to bylo schováno za její bohulibou snahu vrátit mezi živé Eda.

 

Díky knize si ale čtenáři mohou uvědomit poměrně zásadní věci, jež je možné aplikovat i na naše životy. Třeba že nemáme ztrácet čas vracením se do minulosti, ale žít přítomností, protože tu jedinou můžeme změnit právě v daném okamžiku, a třeba také to, že silná slova nejde změnit stejně jako onu minulost, protože co jednou zraní, to už bude zraněné navždy. Skrytých ponaučení bylo v knize víc než dost a to z ní v mých očích udělalo o chloupek záslužnější knižní počin (a také jí to trochu pozvedlo hodnocení).

 

Sám o sobě je příběh přesycen melancholií, celkem i zvládnutým příběhem. Námět – možnost cestovat v čase a napravit chyby z minulosti – není ničím ojedinělý, závěr knihy byl zvládnutý, ale dost předvídatelný. Jako oddechové čtivo ideální, doporučuji (pokud se budete chtít pěkně pohroužit) dávkovat v podzimním čase, nikoliv však v období depresí a smutků ze ztráty blízkého člověka. Anebo možná jo, abychom si citelněji uvědomili, že každého dne, který strávíme s těmi, které milujeme, si máme vážit jako daru, protože se jedná o neopakovatelné chvíle.

 

Za recenzní výtisk děkuji mnohokrát nakladatelství Ikar (knihu lze zakoupit např. v eshopu knihkupectví Luxor).

 

Autor: Clare Swatmanová

Název v orig.: Before You Go

Nakladatelství: Ikar (Euromedia)

Počet stran: 304 s.

Vydáno: 2017

Autor fotky k recenzi: Pavlína

Autor recenze: Pavlína

No votes yet.
Please wait...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<