obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Pod vlivem Jupiteru

Pod vlivem Jupiteru

Pod vlivem Jupiteru. Malá, tenká a nenápadná kniha. Podle názvu možná na první pohled sci-fi. Ale zdání klame, v tomhle případě hodně.

..

Nový domov

Jupiter tu totiž neznamená název planety, ale je to jméno dívky – dcery čtrnáctiletého Josefa, který svoji holčičku nikdy neviděl, ale z celého srdce po tom touží.

Po napadení učitelky je Josef umístěn ve výchovném zařízení pro mládež, které zároveň slouží jako dětský domov. Tam si pro něj přijdou noví pěstouni, kteří si Josefa chtějí vzít k sobě i navzdory jeho minulosti. Doma už mají vlastního chlapce, dvanáctiletého Jacka, a tak doufají, že si kluci budou rozumět a Josef se trochu zklidní.

..

Nečekaná pomoc?

Josef ze začátku nemluví, nesnáší doteky, nikdo se mu nesmí zastavit (ani projít) za zády. V tichosti se vyrovnává nejen s psychickými problémy, ale i s těmi školními (šikana, odmítání ze strany učitelů i spolužáků). Postupem času ale zjistí, že mu v novém domově nic nehrozí, co víc, jeho nová rodina se mu snaží pomoct. Začne se trochu otevírat, nejdříve Jackovi, potom i jeho rodičům. Společně začnou pátrat po Josefově dceři Jupiter, která skončila v pěstounské péči. Situaci komplikuje Josefův násilnický otec, který Josefa v novém domě několikrát navštíví, navíc to vypadá, že o péči o Jupiter usiluje také.

..

Tenká kniha, ale hodně témat

Na to, jak je knížka útlá, obsahuje pěkný příběh s mnoha různými tématy – předsudky, šikana, domácí násilí, pěstounství, rodičovství v mladém věku a našly by se i další. I přes to, že je témat do příběhu zapracováno opravdu mnoho, podařilo se jej autorovi zpracovat tak, aby nepůsobil přeplácaně nebo nějak moc smyšleně. Rozhodně věřím, že by se v „obyčejném“ životě mohlo něco podobného stát.

Vyprávění není z pohledu Josefa, jak byste nejspíš čekali, ale z pohledu Jacka. Autor se snažil způsob vyprávění přizpůsobit dvanáctiletému dítěti, proto je styl textu trochu zvláštní a ne každému sedne. Já jsem s tím měla také problém, ale kniha mě po chvíli nadchla svým příběhem a vtáhla mě do děje, takže jsem tu naivitu dvanáctiletého dítěte téměř na každé stránce až tak moc nevnímala (i když byly chvíle, kdy mě to rušilo).

..

Ten konec!

Nejlepší, i když nejdivnější, částí knihy je bezesporu konec. Pochopíte po přečtení knihy. Jediné, co vám k tomu můžu říct, aby to nebyl spoiler, je, že konec je velkým překvapením. Nejprve se zdá, že kniha snad neskončí – zbývá pár stránek a nic. A pak to najednou zničehonic přijde. Je to opravdu rychlé a nečekané. Ale tak, jako všechno ostatní, do příběhu zapadá. A po dočtení těch pár stránek a vět jen sedíte, koukáte na knížku a říkáte si: „Cože?“. A zůstanete tak nespíš sedět ještě chvíli.

..

Víc takových knih

U nás moc takovýchto knih nevychází, což je škoda. Na svoji poměrně nenápadnou obálku nenaláká příliš mnoho lidí, ale i tak doufám, že si najde hodně čtenářů, ať už díky svému tématu, recenzím, nebo na ni prostě narazí omylem. Takovéto knížky by se měli číst a jejich čtenáři by se nad nimi měli zamyslet, protože i když je to příběh na první pohled veselý, smutný, nebo od obojího trochu, skrývá toho v sobě daleko víc.

Za sebe bych knihu hodnotila 6,5/10. Moc mi nesedl ten vypravěčský styl, na druhou stranu za to téma, a hlavně konec, si to zaslouží.

..

Oblíbený citát:

Možná, že andělé tu nejsou vždycky proto, aby zastavili zlé věci.“

Tak k čemu jsou dobří?“

Aby byli s námi, když se zlé věci stanou.“

(str. 90)

..

Autor: Gary D. Schmidt

Název v orig. (angl.): Orbiting Jupiter

Nakladatelství: Fragment

Vydáno: 2016

Počet stran: 144

Fotka k recenzi: L&P

Autor recenze: Lucka

Rating: 3.25. From 1 vote.
Please wait...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<