obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Poháry touhy

Poháry touhy

Plním jeden z prastarých restů (s pokornou omluvou za zpoždění) a přináším dnes recenzi na již dlouho přečtenou knihu Poháry touhy od spisovatelky Markéty Harasimové. Co myslíte, jak dopadne moje hodnocení této knihy, od níž jsem očekávala něco kapánek jiného, neb mi bylo sděleno, že se nejedná o typický erotický román, ale spíše jakousi detektivku říznutou trochu mysteriózními prvky a romantikou, ale pak jsem zjistila, že první sexuální scéna (pěkně pikantní!) je už na straně 26?

.

Rovným skokem do příběhu

Viola Exnerová je něco jako barová zpěvačka, její muž je zároveň jejím manažerem, ale jejich vztah je na bodu mrazu. Po jedné hádce Viola neváhá a zatáhne do postele svého známého (to je právě ona zmíněná scéna ze strany 26). Když je však svým manželem odhalena přímo in flagranti, padne poslední kapka její trpělivosti a rozhodne se, že se s ním rozejde. Záhy také zjišťuje, že návrat do domu její matky a jejího nového uzurpátorského manžela rozhodně nebyl správný krok. Když však přijde oznámení o dědictví, které jí bylo přiznáno po smrti jejího nikdy nepoznaného dědečka, rozhodne se opustit svůj dosavadní život, který je stejně v troskách, a začít znovu na Moravě mezi vinicemi, vinařskými sklípky… ale také poměrně nedůvěřivými domorodci, pro které je ještě horší zlo než vetřelec. Viola se však nedává odradit a s vervou a odhodláním se pustí do svého životního révou protkaného dobrodružství… Ne všechny nově nabyté známosti jí ale půjdou k duhu… Ne všichni ti dobří lidé jsou dobří i ve svém jádru. Její příchod rozdmýchá řadu situací, které nemohou často vyústit v nic dobrého. A co teprve tehdy, když se jí začne zcela nečekaně zjevovat při kritických či emočně vypjatých okamžicích (často před nebo po sexuálním aktu) zjevovat duch jejího dědečka, který jí začne sdělovat útržkovitá varování a povzbuzuje ji… k čemu vlastně?

 

Je to erotický román – ano, či ne?

Za mě tedy rozhodně ano. Sice pěkně promísený s dalšími žánry (thriller, místy trochu detektivka, duchařina…), ale sexu je tu habaděj, takže pokud sháníte knihu, která vás pěkně rozpálí a naladí, pak to nebude přehmat. Ačkoliv jsem opravdu čekala něco jiného, tak musím vzdát autorce hold za to, že mě krucinálještětopořádnechápujaktoudělala přiměla svým vypravěčským umem knihu dočíst, i když jsem z ní byla trochu vyvedená z míry, ačkoliv netuším, čím přesně to bylo… Příběh měl logiku, tajemství, napětí (i to erotické elektrizující), romantickou notu, přesto tam pro mě něco scházelo. Nebo přebývalo?

 

Mysteriózní prvek

Možná právě ta směs těch různých žánrů, bylo to, co mi nesedlo, prostě od všeho kus, a i když to v danou chvíli mělo nádech např. do duchařského příběhu, tak se to vždy vše stočilo k sexu nakonec (nutno ale uznat, že veskrze vkusně popsanému). Písmena plynula a děj se řinul dále mílovými skoky, vše mělo svou hlavu a patu až na trochu překombinované vyvrcholení záhadného zjevování ducha dědečka. Právě on byl tím, kdo vždy zahýbal dějem, kdo ho posunul do správného směru, ale přitom zároveň čtenářům pěkně popletl hlavu. Jen prostě… mi to chvílemi přišlo přitažené za vlasy. Na druhou stranu ale tajemstvím obestřený příběh Violy, která proniká do světa vinařského, nebyl poznamenán žádným vážnějším škobrtnutím, ba naopak přitahoval ke čtení tím, že záhada odkrývající se v průběhu byla opravdu více než tajemná, skoro bych řekla až temná. Autorka dokázala ve čtenářích udržovat napětí a zájem o příběh po celou dobu.

 

Víno a charaktery

Možná nejsem ta správná cílovka, aby mě to posadilo na zadek úplně, ale přitom jsem si to čtení vlastně užila. A užije si ho každá žena, která už nehledá jen čistou romantiku young adult románků, ale pravokořeněný román pro ženy. A zvolené prostředí? Pro mne jako pro holku z Moravy to bylo příjemné ocitnout se mezi vinicemi, které znám od dětství, i v této knize. Jestli u nás vládnou mezi vinaři takové místy až nemístné poměry, nechávám na posouzení těm, kteří se výrobou a prodejem vína živí, ale co můžu svatosvatě potvrdit je to, že moravské víno je jedno z nejlepších a opravdu věřím tomu, že kdo tuhle knihu čte, dostane na víno chuť, protože z těch stránek tu chuť skoro doopravdy cítí, jak je perfektně vše popsáno. Proto mohu jen doporučit si ke čtení nějakou tu lahvinku opatřit, aby se čtivo v knize dostalo ještě více pod kůži.

Díky žánrovým přesahům jsem si ujasnila při čtení, koho bych chtěla či naopak v žádném případě nechtěla potkat (manželé Nováčkovi či Viktor, ale neřeknu, do které skupiny kdo patří), jak je snadné zabřednout do stereotypního hodnocení lidí, když nevíte, co za jejich životním postojem stojí (Filip), nebo jsem pořád na vážkách, jestli mi je či není některé z postav lidsky líto (Gustav). Hodnocení celkové? I přes drobné výtky převažuje spíše chvála, i když jsem tomu na začátku čtení trochu nedávala šanci, protože, jak jsem už řekla, jsem čekala opravdu něco jiného, ale dobré to bylo – 6-7/10.

 

Za recenzní výtisk děkuji mockrát spisovatelce Markétě Harasimové (a děkuji jí i za trpělivost při čekání na recenzi).

Knihu lze zakoupit např. v nakladatelství MaHa.

 

Autor: Markéta Harasimová

Nakladatelství: MaHa

Počet stran: 317 s.

Vydáno: 2017

Fotka k recenzi: L&P

Autor recenze: Pavlína

 

No votes yet.
Please wait...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<