obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Přítelkyně smrti

Přítelkyně smrti

Pomsta z lásky

Přítelkyně smrti. Jak už název napovídá, nejedná se o žádnou romanťárnu, i když láska zde sehrála poměrně zásadní roli (pomsta za milovanou osobu).

Hlavní hrdinkou příběhu je Brünhilda Blumová, adoptivní dcera, která nesnáší své pěstouny. Tahle nenávist dojde až do bodu, kdy se jich jednoho dne rozhodne zbavit. Při jednom rodinném výletu na moře hodí pěstouny do vody, nechá je utopit, sama se spálí sluncem, aby potom mohla předstírat, že usnula a nevšimla si, že se její adoptivní rodiče vedle lodi topí. Později ji v předstíraném šoku najde Mark, policista na dovolené. A samozřejmě nezůstane jen u pomoci krásné dívce v nesnázích, ale Mark a Brünhilda se do sebe zamilují.

O osm let později jsou manželé, mají spolu dvě holčičky, Mark je stále u policie, Brünhilda převzala po svých rodičích vedení pohřební služby. Zdá se, že jejich štěstí jim nemůže nic překazit. Až do doby, kdy po cestě do práce srazí Marka neznámý řidič a z místa ujede. Mark je na místě mrtvý. A Brünhilda záhy zjistí, že se možná nejednalo ani tak o nehodu, jako o vraždu. Ve svém smutku se rozhodne viníky najít a pomstít se.

.

Strohá, ale výstižná

Kniha byla úžasně čtivá. Sice mě ze začátku trochu potrápily strohé, neosobní a nijak výrazně rozvité věty, ale netrvalo dlouho a já si na tenhle ne zrovna častý styl vyprávění zvykla. Vlastně se mi nakonec líbil. Díky němu kniha utíkala rychle, děj byl o to čtivější, autor se nezdržoval mnoha zbytečnými slovy a popisy, ale hned vystihl přesnou podstatu věci.

Líbila se mi promyšlenost celého příběhu, všech postav, jejich chování. Autor si dal opravdu záležet na tom, aby příběh působil co nejvíce důvěryhodně a skutečně, a podařilo se mu to. Hodně částí v knize vypadá celkem předvídatelně a v průběhu čtení si myslíte, že tušíte, jak se bude vyvíjet dál, ale ve většině případů přijde překvapující varianta příběhu, která vás ani na okamžik nenapadla.

.

Matka dvojí tváře

Úplně nejvíce mě fascinovala postava hlavní hrdinky. Hlavně to, jak se zvládla chovat k dětem normálně a přirozeně, i když strávila celý den ve společnosti zemřelých. Tedy, žen, které celý den pracují v nějakém pohřebním ústavu a přitom na ně doma čekají malé děti, je určitě hodně. Ale Blumová si svou firmu vedla doma, přímo ve sklepě, takže by se dalo říct, že s mrtvými i žili.

A před svými dětmi se zvládla tvářit, jako že se nic neděje, i po všech možných hrůzách a hnusných okamžicích, které v průběhu příběhu zažije a udělá. Nic na ní nepozná dokonce ani tchán, který je bývalým policistou.

.

Mrtvo v knize

V knize je smrti opravdu hodně. A tím nemyslím jen vraždy samotné, kterých nebylo zrovna málo, ale i fakt, že Brünhilda vlastní pohřební službu a s mrtvolami pracuje prakticky denně, což v knize nelze vynechat. Kromě toho je tu také hodně docela nechutných částí, které ne každý zvládne, takže než se pustíte do čtení téhle knihy, musíte se nejdřív zamyslet, jestli tolik smrti a mrtvých a celkově tu práci s nimi opravdu zvládnete. Ale pokud se nakonec rozhodnete pro přečtení, myslím, že nebudete litovat.

Tuhle knihu bych určitě doporučila každému, kdo má rád detektivky, kriminální příběhy a thrillery. Svou nálepku světového bestselleru si rozhodně zaslouží. Jsem moc ráda, že jsem si ji mohla přečíst a určitě se k ní v budoucnu nejednou vrátím. Za sebe bych ji hodnotila 8.5/10.

Kniha by měla být prvním dílem série Funebračka, tak snad se již brzy dočkáme i pokračování a dalších příběhů z prostředí pohřební služby.

Oblíbený citát:

„Myslí na to, co se údajně přihodilo. Je prostě neuvěřitelné, co vypráví, co zažila, čemu Mark věří. Viděl to v jejích očích. Přestože psychiatr diagnostikoval halucinace, Mark to v nich viděl.“ (s. 84)

Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Euromedia.

Autor: Bernhard Aichner

Název v orig.: Totenfrau

Nakladatelství: Knižní klub

Vydáno: 2016

Počet stran: 408 s.

Fotka k recenzi: L&P

Autor recenze: Lucka

Rating: 4.25. From 1 vote.
Please wait...
6 thoughts on “Přítelkyně smrti”
  1. Bastera Srpen 27, 2016 on 4:13 pm Odpovědět

    To zní docela zajímavě, i když nevím, zda by mi seděl ten styl, ale kdybych na ní někde narazila, tak jí určitě zkusím 🙂 Děkuji za recenzi! 🙂

    • Lucie Srpen 28, 2016 on 5:37 pm Odpovědět

      Určitě zkus a uvidíš. Není to tak hrozné, dá se na to celkem rychle zvyknout. Já se spíš víc bála toho tématu, ale je zpracované skvěle 🙂

  2. Hanka.mablog.eu Srpen 27, 2016 on 7:02 pm Odpovědět

    Wow! Nic takového jsem nikdy nečetla, vypadá to hodně dobře. Navíc, recenze napsana opravdu kvalitně. 😉

    • Lucie Srpen 28, 2016 on 5:34 pm Odpovědět

      Děkuju za pochvalu, hodně potěšila 🙂 Pro mě to byla také první knížka s podobným tématem a i když jsem se na ni na jednu stranu docela těšila, tak ale musím přiznat, že jsem se toho i trochu bála. Přece jenom je to docela citlivé téma ke zpracování. Ale autor je úžasnej a ten příběh zpracoval skvěle, naštěstí 🙂

  3. Myanmar Srpen 27, 2016 on 7:10 pm Odpovědět

    Vůbec to nezní špatně! 🙂 Kniha mě zaujala už na jiných blozích, ale fakt je, že 100% přesvědčená pořád nejsem – na tenhle žánr totiž dostanu chuť jen jednou za čas. Ale až to přijde, Přítelkyně smrti bude horkou kandidátkou! 🙂

    • Lucie Srpen 28, 2016 on 5:36 pm Odpovědět

      Těším se, až ten čas přijde a budu si moct přečíst tvou recenzi 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<