obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Rudá královna

Rudá královna

Někdy se prohrabujete v kupách knih a nenarazíte na jedinou, která by vás nalákala. Pak ale jednou jdete spíš ze stereotypu než z touhy po novém čtivu probrat knižní novinky a narazíte na jednu, která vás doslova přimrazí k zemi už svou obálkou. Právě tohle se mi stalo s knihou Rudá královna od Victorie Aveyardové. Když jsem viděla tu stříbrnou korunku s ostrými hroty, přes niž visely cákance rudé krve, nemohla jsem si odpustit si knihu odnést domů k přečtení. Z toho jednoduše a chladnokrevně vypadajícího obrázku mě až zamrazilo v zádech. Moje první myšlenky směřovaly k tomu, že to bude nějaká hrozná kruťárna (nakonec bych mohla říct, že jsem četla i krvavější knihy), které sice běžně nečtu, ale ta přitažlivost, již podpořila i anotace z obálky, byla zkrátka neodstranitelná.

.

Příběh se odehrává v budoucnosti v novém letopočtu, kdy jsou lidé členěni dle své krve – buď se můžete narodit do velmi příznivých poměrů – jako Stříbrní, kteří mají vše, po čem mohou jen toužit – bohatství, neporazitelnou moc, sílu, magické schopnosti, privilegia, nebo se narodíte jako nuzný poddaný Rudý občan, který celý život musí dřít, pokud tedy zrovna má práci, dostává na příděl elektřinu i další věci a v 18 letech musí nastoupit jako voják do Války, která trvá již staletí. O nějakých přednostech či snad magických dovednostech nemůže být ani řeč.

.

Sen o Popelce… skoro…

Své o tom ví i hlavní hrdinka Mare Barrowová, která do svých 17 let vyrůstala ve vesnici Piloty se svými rodiči, bratry a sestrou, která jako jediná z rodiny měla poctivou práci – pracovala jako švadlena v paláci Stříbrných, bratři postupně skončili všichni na frontě. Mare živila rodinu jediným pro ni možným způsobem – krádežemi. Když ji při jedné z nich chytil neznámý mladík Cal, její život se hned na druhý den obrátil zcela naruby. Přišla si pro ni stráž a odvedla ji do paláce, kde však nebyla souzena, ale naopak se měla stát sloužící. To by však nebyla Mare (k jejíž osobě jsem si ani po dočtení knihy nevytvořila jednoznačný vztah… Nějak se nemůžu rozhodnout, jestli ji obdivuju za všechny oběti, které musela přinést, nebo jestli ji nesnáším za to, jakými způsoby to dělala a hlavně jak byla příšerně naivní…), aby se nestalo něco nečekaného. Připletla se díky nehodě do Boje o trůn, o ruku korunního prince a v tom okamžiku se projevil její magický um – dokázala ovládat elektřinu a blesky! Od té chvíle nebylo v jejím životě už nic tak jako dřív.

.

Nový život = nové možnosti

Tvrdohlavá, Stříbrné z duše nenávidící Mare, od té chvíle lady Marina Titanosová, se najednou stala jednou z nich, získala postavení, bohatství, místo v paláci, novou identitu a život. Kolem ní se to začalo hemžit osobami s nejrůznějšími magickými schopnostmi – uměli ovládat vodu, rostliny, zvířata, mráz, kovy… Bylo jen otázkou, jestli zvládne všechnu tu přetvářku, jestli se podvolí nejen navenek, ale i zevnitř a začne se jako Stříbrná nejen chovat, ale i jednat, jestli dokáže hodit za hlavu všechno a všechny, které kdy milovala. Nemluvě o tom, že ve svých citech k princům měla dost značný zmatek a její paličatost a odhodlanost všemu jen přitěžovala, protože se do všeho vrhala po hlavě, a přestože promýšlela možné následky, často byli někteří daleko před ní.

.

Není všechno zlato…

Maven mě jako postava zklamal. Sice byl v jeho osobnosti jakýsi vývoj, ale ten nebyl určen jím samotným, neřídil to. A Cal… toho je mi vyloženě líto. Ten naopak svůj osud korunního prince snášel, i když si představoval jiný život, a snažil se pomoct jiným, zejména Mare, která dělala jednu chybu za druhou a neuvědomovala si dostatečně souvislosti. Od začátku mi byl sympatický tím, jak vystupoval, i když Mare se pořád něco nelíbilo. A jeho setkání s Mare v něm zanechalo mnohem hlubší stopu, než by byl ochoten kdy přiznat, alespoň myslím…

.

Hop, skok

Přemýšlím, jak kniha působí. Místy možná trochu překotně, skokově. Chvílemi si člověk ani pořádně neužil ty momenty překvapení a najednou se ocitl v úplně nové situaci, což mi trochu rušilo četbu, ale s tímto jsem se trápila jen na začátku knihy, později se to uklidnilo. Na druhou stranu ale musím knize přiznat velké plus v tom, že byla opravdu čtivá a dokázala vtáhnout do děje a nechat čtenáře v napětí, jak si hlavní protagonistka povede. Ke konci sice v závěrečné epické scéně docházel autorce mírně dech, protože se snažila všechno dostatečně dramaticky zkombinovat (kdo chce moc…), umně z toho však vybruslila a pro čtenáře si nechala nejedno překvapení na úplný závěr.

.

Nedoklepy

Ale – a to bych nebyla já, kdybych na to neupozornila – v knize byly i překlepy, možná bych měla říct nedoklepy, protože mnohde chyběla písmena ve slovech a v některých momentech to bylo obzvláště rušivé, když jsem se musela místo na děj soustředit na to, o které postavě je vlastně řeč. Ovšem abych jen nekritizovala, tak musím pochválit nápad s magickými schopnostmi jednotlivých Stříbrných rodů, které byly dotaženy k dokonalosti – kytkáři, magnetronové, nymfové, bouřkonoši, detonátoři a spousta dalších, velmi šikovně dotvářel dojem nedostižitelnosti a neporazitelnosti jedné části obyvatel v kontrastu s těmi, kteří se skrývali jako stín a sloužili těmto lépe obdařeným.

Knížce bych i přes některé výtky, které jsem měla, dala 7-8/10, neboť příběh byl přeci jen zdařilý a dokázal mě udržovat v napětí a touze číst dál a odhalovat další a další v knize přichystaná překvapení. Budu jen tiše doufat, že druhý díl – Křišťálový meč – bude mít korekturu o něco zdařilejší a nebudou mě rušit zatoulaná písmenka.

.

Oblíbený citát:

„Nedělej mi to, Mare. Nechtěj, abych uvěřil, že z toho existuje cesta ven. Nedávej mi naději.“

Měl pravdu. Je kruté dávat naději tam, kde by žádná být neměla. Vede to jen ke zklamání, rozhořčení a zuřivosti. A to všechno tenhle beztak těžký život jen zhoršuje.

(Victoria Aveyardová – Rudá královna, s. 29)

.

Autor: Victorie Aveyardová

Název v orig. (angl.): Red Queen

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2015

Počet stran: 359 s.

Autor fotky k recenzi: L&P

Autor recenze: Pavlína

Rating: 3.75. From 1 vote.
Please wait...
3 thoughts on “Rudá královna”
  1. […] Rudá královna (s. 29) […]

  2. ok Březen 9, 2016 on 9:08 am Odpovědět

    Máte skvělé fotky knížek. Perfektně to souzní s pocitem, který mám po přečtení vašich recenzí!

    • Pavlína Březen 15, 2016 on 9:54 pm Odpovědět

      Děkujeme moc za zpětnou vazbu, těší nás, že fotky působí tak, jak jsme si přály 🙂 Přejeme příjemné další čtení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<