obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / série Napůl (Napůl zlý, Napůl divoký, Napůl ztracený)

série Napůl (Napůl zlý, Napůl divoký, Napůl ztracený)

Miluju, když můžu číst série uceleně. A zvlášť když jsou opravdu dobré a napínavé. Na jednu takovou jsem nedávno narazila – je to série o Nathanu Byrdovi od Sally Green.

.

Napůl… obsah

Na světě existujeme my – obyčejní lidé neboli blažejové. Potom „hodné“ Bílé čarodějnice, „zlé“ Černé čarodějnice a tzv. Poloviční kódy, napůl Bílí a napůl Černí. Vlastně jen jeden Poloviční kód – Nathan Byrd, syn Bílé čarodějnice a nejmocnějšího čaroděje z Černých – Marcuse.

Nathan vyrůstá se svou babičkou a nevlastními sourozenci mezi Bílými, kteří jej přísně střeží, hlídají každý jeho krok a pohyb a všechno mu zakazují. Čekají jen na jedno, a to na dobu, kdy Nathan dosáhne svých sedmnáctin, aby jej mohli vydírat – pokud provedou obřad předání tří darů, díky nimž objeví své kouzelnické nadání, udělá na oplátku Nathan to, co po něm budou chtít. Pokud své tři dary nezíská, zemře. Jenže Nathan, ke smůle Bílých, včas zjistí, co by bylo cenou za jeho nadání. Je jednou ze dvou „zbraní“, které mohou zabít jeho otce Marcuse, a jedinou, kterou mají Bílí momentálně k dispozici. Nathan už ve svých patnácti letech odmítne spolupracovat a za trest je držen rok a půl v kleci v odlehlých lesích, později je dokonce označen zvláštním čarodějným tetováním. Nic ale netrvá věčně a Nathanovi se podaří Bílým utéct. Stihne ale najít někoho, kdo by byl ochotný dát mu jeho tři dary do sedmnáctých narozenin, nebo zemře? A také by chtěl najít svého otce, ale podaří se mu jej přesvědčit, že nemá v úmyslu ho zabít? Nebo dřív zabije otec jeho?

 .

Napůl… zlý

První díl začíná v podstatě od prostředka děje. Setkáme se s klukem, který je zavřený v kleci. Nejdřív není jasné proč, ani jak dlouho, ale právě to vás donutí číst dál a zjistit to. Po tomto úvodu nás děj přenese do Nathanova dětství a prožijeme si s ním všechno od úplného začátku. V příběhu jsou velké a časté časové skoky, které trochu rozptylují, ale jsou rozhodně lepší, než kdyby autorka psala o ničem a snažila se děj mezi jednotlivými úseky nějak natáhnout.

Příběh byl krásně čtivý, a i když místy působí trochu „amatérsky“ a některé situace autorka vyřešila poměrně jednoduše a naivně, většinou z toho následně dokáže vytěžit úžasnou zápletku, kterou děj pokračuje.

V knize mě trochu rozčilovaly nedoklepy, ale naštěstí to byly takové ty menší chybky, kterých si všimnete, ale nemusíte nad nimi moc přemýšlet. Jen jich v jedné části druhé půlky bylo prostě moc.

První díl série se mi líbil, hodnotím jej 8/10. Hned jsem se pustila i do následujících dvou.

 .

Napůl… divoký

Druhý díl série byl úžasný. Oproti prvnímu dílu se velmi změnil styl autorky. Nemůžu říct, že bych ji v tom vůbec nepoznala, ale její vypravěčský styl šel hodně dopředu. Skvěle využila situace a různé zmínky a narážky z prvního dílu, které se předtím moc neřešily, ale v novém ději se najednou stanou důležitými a způsobí opravdu velký posun.

Děj byl výborně rozvětvený. Fascinuje mě, jak autorka zvládla v podstatě na pár stran „vmáčknout“ tolik situací a zápletek tak, aby to nepůsobilo moc stlačeně nebo přehnaně. Oproti prvnímu dílu se tu celkem výrazně stupňovalo i napětí, některé napínavé, mnohdy nebezpečné situace se tu prolínaly, což vás nutí číst dál a dál bez odkládání knížky. V tomto udělaly své i krátké kapitoly, které končily poměrně otevřeně. Také už nebylo potřeba používat velké časové skoky jako v předchozím díle, takže se tím příběh stal ucelenější a lépe se četl.

Hodně se zlepšila i korektura. Jestli jsem narazila na dva až tři překlepy, tak to bylo moc, a ani nebyly příliš rušivé, spíše jsem si jich všimla náhodou. Celkově jsem z knihy hodně nadšená, hodnotím ji 9,5/10 (ten půl bod je rezerva pro případ, že by byl třetí díl ještě lepší :-)).

.

Napůl… ztracený

Tento poslední díl byl stejně skvělý jako druhý, v podstatě se vlastně četl sám, čemuž opět pomohly krátké, otevřeně končící kapitoly.

Začátek třetího dílu byl po předchozím dějově hodně rozjetém trochu pomalejší a ne až tak napínavý, ale autorka se po chvíli dostala zpět do tempa. I tady jsem se nakonec, hlavně v druhé půlce knihy, nestačila divit, co všechno zvládla vymyslet a zakomponovat do děje, jak některé situace naprosto překvapivě využila a kolik zvládla vytvořit zvratů.

Co mě ale hodně zklamalo, bylo zakončení série. Konec nebyl uspěchaný nebo nedomyšlený, naopak, byl skvěle promyšlený a stejně jako u zbytku mě velmi překvapilo, jak to celé nakonec vyřešila. Nic to ale nemění na tom, že se mi konec vůbec nelíbil, a až se k sérii jednou vrátím, rozhodně jej vynechám.

Sice jsem si na třetí díl šetřila ještě půl bod, ale vzhledem k tomu, že se mi líbil stejně jako druhý, dostane ode mě i stejné hodnocení 9,5/10.

Napůl… shrnutí

Většinou nesnáším, když se nějaká série kvůli úspěšnosti rozšiřuje o další díly a je téměř až násilně doplňována, ale u téhle bych si rozhodně nestěžovala, kdyby měla více dílů.

Docela mě zaujalo, že jsou knihy psány v ich-formě v mužském rodě. Ne že bych se s tím ještě nesetkala, už jsem několik takových četla, ale nepřijde mi to úplně moc časté, spíš častěji vídám ženské vypravěčky. Stejně tak vůbec nebylo poznat, že sérii napsala žena. Autorky, zvlášť u young adult literatury, cpou do příběhu hodně milostných pletek a mají takový jiný styl psaní než muži, přijde mi, že všechno více popisují. V téhle knize bylo zamilovanosti také hodně, ale nebylo to tak přehnané jako běžně a navíc byla kniha i celkem krvavá, místy bych řekla až nechutná, což jsem od ní také úplně nečekala.

Knihy se četly úžasně, dokonce mi bylo líto, že se blížím ke konci. Možná to bylo dáno tím, že jsem v Nathanovi hodně viděla sama sebe a daleko jednodušeji jsem se do něj vžila a pochopila jeho pocity, ale z velké části to ovlivnil právě i vypravěčský styl. Byla tu totiž skvěle vykreslena psychika hlavního hrdiny, můžete lehce pozorovat změny, které se v Nathanovi napříč sérií udály.

V některých recenzích jsem četla, že série bývá přirovnávána k Hunger games, což jsem vůbec nepochopila, protože obě série jsou naprosto odlišné. Když už bych měla tyhle knihy k něčemu přirovnat, bylo by to spíše k Nástrojům smrti, ale i to by nebylo úplně přesné. Je to prostě jedinečná a originální série, ne „kopie“ něčeho slavnějšího.

 .

Oblíbené citáty:

(omlouvám se, že jich je tentokrát trochu víc, ale tohle už je po proškrtání a nechala jsem tu jen ty opravdu nejoblíbenější)

„To je jen tvé tělo, ne tvoje já. Tvoje skutečné já nemá s Černým čarováním nic společného. Máš v sobě něco z Marcusových genů, i něco ze Sabiných. Ale je to fyzické. Tyhle fyzické geny, tvoje Nadání, to z člověka nedělá Černého čaroděje. Musíš tomu věřit. Teprve to, jak přemýšlíš a jak se chováš, ukazuje, kým skutečně jsi.“ (Napůl zlý, s. 109)

„Je to poloviční kód. A… ty nevíš, jaký to je, Van, ale já jo. Nebo aspoň vím, jaký to je, když je člověk Polokrevnej. Neví, kam patří, a v tuhle chvíli nepatří nikam, ani k Bílím čarodějnicím, ani k Černým.“ (Napůl divoký, s. 109)

„Ukázal jsi mi, že když za něco opravdu bojuješ, můžeš toho tolik dokázat. Poprvé za celé roky se mi zdá, že máme naději.“ (Napůl divoký, s. 266-267)

„,Nemyslíš, že bys býval mohl být dobrý? Tedy, za jiných okolností.‘ Zasmál se a řekl: ,Být dobrý znamená být takový, když je to těžké, ne když je to snadné.´“ (Napůl divoký, s. 351)

„Ten čas, který jsme spolu strávili, i když byl krátký, byl úžasný. Těch pár dnů bylo vzácných. Když jsem s ním byl, když jsme spolu mlčky seděli, cítil jsem, že ho znám a on že zná mě.“ (Napůl ztracený, s. 33)

„Jediné, co stačí k tomu, aby zvítězilo zlo, je to, že dobří lidé neudělají nic.“ (Napůl ztracený, s. 187)

„Nathane. Nemusíš jednat podle toho, co já nebo kdokoli jiný říká! Nedělej to, co ti modrý napovídá, že je správné. Udělej to, o čem ty sám víš, že je to správně. Tam hluboko uvnitř!“ (Napůl ztracený, s. 295)

.

Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji nakladatelství Euromedia Group.

 .

Autor:

Sally Green

Název v orig.:

Half bad (Napůl zlý)

Half wild (Napůl divoký)

Half lost (Napůl ztracený)

Nakladatelství:

Euromedia Group – Yoli

Vydáno:

2014 (Napůl zlý)

2015 (Napůl divoký)

2016 (Napůl ztracený)

Počet stran:

368 s. (Napůl zlý)

392 s. (Napůl divoký)

328 s. (Napůl ztracený)

Foto k recenzi:

L&P

Autor recenze: 

Lucka

No votes yet.
Please wait...
2 thoughts on “série Napůl (Napůl zlý, Napůl divoký, Napůl ztracený)”
  1. MJ Březen 6, 2017 on 10:53 am Odpovědět

    Ty jo je opravdu tak skvělá … no asi bych si jí vážně měla pořídit….

    • Lucie Březen 18, 2017 on 9:57 am Odpovědět

      Je opravdu úžasná 🙂 Já jsem přečtení dlouhou dobu odkládala, což mě teď docela mrzí, ale na druhou stranu jsem moc ráda, že ji mám doma 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<