obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Škola dobra a zla

Škola dobra a zla

Je to už poměrně dlouho, co jsem v knihovně poprvé zaregistrovala druhý díl knihy Škola dobra a zla. Hodně mě zaujala svým obalem, následně i anotací a nemohla jsem se dočkat, až se ke mně dostane první díl. Netrpělivě jsem ho vyhlížela na regále, ale je to jedna z knížek, které jdou téměř z ruky do ruky. V poslední době se navíc začalo řešit vydání třetího dílu, takže jsem knihy vídala na blozích, na Facebooku a podobně, a já jsem se na ni těšila čím dál víc. A tak, když se ke mně skoro po půl roce konečně dostala, jsem ji začala okamžitě číst.

 

Školník

Škola dobra a zla je příběh dvou dívek žijících v malém městečku Gavaldon uprostřed lesů. Každé čtyři roky z městečka zmizí dvě děti – jedno hodné a jedno zlé – a pár let nato se objeví v pohádkových knihách. V Gavaldonu se šíří zvěsti, že děti unáší tzv. Školník ze Školy dobra a zla, kde se děti učí jak být správnými pohádkovými hrdiny i antihrdiny (čarodějnice, černokněžníci…).

 

Dvě „kamarádky“

Agáta je ušmudlaná dívka, která žije s matkou a se svou kočkou na hřbitově. Je hodná a pomáhá v Gavaldonu všem, kteří pomoc potřebují. Její matka je lékařka, ale po tom, co byly nuceny přestěhovat se na místní hřbitov, její služby nikdo nevyužívá. Agáta nemá žádné kamarády, protože ji kvůli jejímu neupravenému vzhledu a černému oblečení ostatní nazývají čarodějnicí.

Sophii život v Gavaldonu nebaví a dělá vše pro to, aby další unesenou byla ona. Nepochybuje o tom, že patří do Školy dobra, a tak si vyrábí nespočet krémů a mastiček, aby měla pevné vlasy, krásnou pleť a podobně, jako správná princezna. Ze všech sil se snaží všem okolo pomáhat, i když o její pomoc nikdo nestojí a často nadělá víc škody, než užitku. Dokonce se naoko skamarádí s Agátou, která ale bohužel nepozná, že jejich přátelství je falešné.

 

Výměna

A tak ani nikoho nepřekvapí, když oné očekávané noci, kdy domácnosti obchází Školník a všechny děti jsou bezpečně zamčené a pod dozorem starostlivých rodičů, zmizí právě Sophie s Agátou. Ale po příchodu do školy Sophie zažije šok – dívky jsou totiž vyměněny – Sophie je poslána do Školy zla, Agáta zase do Školy dobra. Ani jednu z děvčat nechtějí spolužáci v jejich škole přijmout. Sophie tuhle záměnu považuje za strašlivou chybu Školníka a dělá všechno pro to, aby se dostala do Školy dobra a získala svého vysněného prince. Agáta se naproti tomu ze všech sil snaží dostat obě v pořádku domů.

Sophie dál předstírá své přátelství k Agátě. Ta se nechá nevědomky zneužívat. Na svou chybu přijde sice pozdě, ale ještě se dá ledacos napravit.

 

(Ne)napínavý děj

Musím říct, i když nerada, že mě tato kniha trochu zklamala. Před přečtením jsem viděla hodně hodnocení a četla mnoho recenzí a komentářů, které byly téměř všechny kladné, nadšené, a popisovaly knihu jako velmi vtipnou a napínavou.

Mně se hodně líbil autorův originální nápad na téma příběhu. Škola pro pohádkové postavy, to je prostě úžasné. Akorát mi přišlo, že autor úplně nevyužil svůj talent, i když po přečtení knihy nepochybuji, že ho má.

Kniha byla ze začátku napínavá a příběh se odvíjel pěkně – úvod v Gavaldonu, únos děvčat, záměna ve školách. Pak si ale šla každá dívka svojí cestou – Agáta se snažila vymyslet, jak dostat sebe i Sophii domů, Sophie zase, jak by se mohla beztrestně vyměnit s Agátou, aby se dostala na svoji vysněnou Školu dobra. Od téhle chvíle mi to přišlo, jak kdyby se děj zastavil a autor omílal pořád dokola to samé. Skoro bych řekla, že kdybych těchto cca sto stran přeskočila a pak si přečetla až závěrečnou část knihy, o nic moc bych nepřišla. Závěr byl dobrý, nápaditý a napínavý, i když trochu urychlený.

 

Přeskakování mezi postavami

Příběh byl vyprávěn z pohledu obou děvčat. Nebylo ale nijak odlišeno, která část se týká Agáty, a která Sophie. Například jsem začala číst kapitolu o Sophii, mezi odstavci byl vynechaný řádek, v dalším odstavci bylo pokračování o Sophii v následující den, po pár stránkách byl zase vynechaný řádek, ale bez jakéhokoli náznaku navázala část o Agátě. To by mi až tak nevadilo, ale část o Sophii skončila třeba při obědě a Agátina část obědem začínala, takže to vypadalo, jako že pořád čtete o té jedné. Bylo to hodně matoucí a rušivé, často jsem přečetla stránku a přemýšlela o tom, že to k předchozímu ději nesedí, a pak jsem najednou zjistila, že už vlastně čtu o druhé z děvčat, a tak jsem se musela vrátit a začít znovu.

 

Vystižení povahy

Na druhou stranu se v příběhu dal krásně pozorovat rozvoj povahy u obou dívek. Na Sophii byla už od začátku poznat její falešnost a sobeckost ve všem, co udělala, i když ona sama si to nedokázala přiznat. U Agáty naopak hodně vynikala její dobrosrdečnost, i když ji neviděla ani ona, ani lidé kolem ní. Ještě lepší potom bylo, když v průběhu příběhu dívky postupně poznávaly samy sebe a jejich dobré a špatné vlastnosti se podle toho začaly vyvíjet a různě stupňovat.

 

Celkově bych knížku neoznačila za nejlepší, kterou jsem v poslední době přečetla, ale ani za nejhorší, spíš takový průměr. Rozhodně si časem přečtu i další díly, protože jsem zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál a jak to celé nakonec dopadne. Hodnotila bych ji 6/10.

 

Oblíbený citát

„Takže na tom přece jen záleží, jestli je člověk dobrý, nebo zlý. A já myslela, že jsi říkala, že záleží na kráse.“ (s. 317)

 

Autor: Soman Chainani

Název v orig.: The School for Good and Evil

Nakladatelství: CooBoo

Vydáno: 2014

Počet stran: 416

Autor fotografie: Bára

Autor recenze: Lucka

Rating: 3. From 1 vote.
Please wait...
One thought on “Škola dobra a zla”
  1. […] Škola dobra a zla (s. 317) […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<