obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Slepí ptáci

Slepí ptáci

Po delší době jsem zase sáhla po detektivce. Nedalo mi to a vybrala jsem si jednu ze svých oblíbených autorek – Ursulu Poznanski – a její nejnovější knížku, která u nás vyšla pod názvem Slepí ptáci.

.

Vražedný Facebook

Kniha volně navazuje na předchozí detektivní thriller Pět, setkáváme se se stejným vyšetřovacím týmem, hlavními postavami jsou opět policisté Beatrice a Florin a v knize se objeví i pár narážek na děj z předchozího dílu. Ale pokud jste Pět ještě nečetli a lákají vás více právě Slepí ptáci, určitě není problém si knihu přečíst samostatně.

V lese v rakouském Salzburgu jsou nalezena mrtvá těla dvou mladých lidí – muže a ženy. Protože se u muže najde i vražedná zbraň, vše nasvědčuje vraždě a následné sebevraždě. Policisté si nejdříve myslí, že šlo o nešťastnou lásku, v průběhu vyšetřování ale vyjde najevo, že se ti dva před smrtí vůbec neznali, dívka dokonce pocházela z úplně jiného města. Jedinou souvislost mezi nimi tvoří členství ve facebookové skupině zabývající se poezií, ale ani tam spolu nikdy nekomunikovali. Beatrice se na vlastní pěst rozhodne pátrat ve skupině po jakékoli stopě, která by naznačovala, co se tehdy v osudnou noc mohlo stát. Při svém pátrání si všimne několika členů, jejichž chování a příspěvky jsou podivné a podezřelé. A když se objeví další mrtvá členka poetické skupiny, navíc také ze Salzburgu, je víc než jasné, že v téhle skupině něco nehraje.

.

Druhá Agatha?

Dřív než ke knížce samotné bych chtěla něco napsat k autorce. Jestli jste se s jejími knihami ještě nesetkali, tak vřele doporučuji. Patří k těm, jejichž knížky bych si klidně pořídila domů a přečetla si je i několikrát. Já sama jsem ji objevila vlastně náhodou, když se mi v knihovně při zpracovávání novinek dostala do rukou kniha Saeculum a zaujala mě svou sice jednoduchou, ale poutavou obálkou. Chvíli poté se ke mně dostala i kniha Pět, jež mě zaujala hlavně nápadem, neboť byla napsána na motivy celosvětově známé hry Geocaching, kterou jsme s rodiči a sestrou taky nějakou dobu hráli. A právě po přečtení téhle knihy si mě autorka získala a zařadila jsem ji do své kolonky „jedna z nejoblíbenějších“. Za sebe musím říct, že mi styl jejího psaní detektivek trochu připomíná moderní Agathu Christie – vraha máte prakticky skoro před očima, ale ať hádáte, jak hádáte, prostě jej neuhodnete (i když musím říct, že kniha Pět na tohle byla o trochu lepší než Slepí ptáci). Knihy jsou správným způsobem zamotané a nepředvídatelné, ale zároveň autorka zvládne všechny činy svých postav skvěle a uvěřitelně odůvodnit.

.

Nemáte rádi poezii? Teď budete!

Kniha se zabývá z velké části poezií, protože celý děj se točí převážně kolem poetické skupiny. Musím říct, že jako nečtivec básní jsem v tomhle autorku celkem hodně obdivovala, protože zvládla zakomponovat do textu úryvky různých básní tak, aby doplňovaly děj příběhu a nějak jej rozvíjely dál. Aby člověk zvládl něco takového, musí mít přehled v poezii, ale i tak to muselo dát hrozně moc práce a času, dohledat potřebné úryvky, vložit je na správná místa v textu a „dostavět“ k tomu ten příběh, a to všechno tak, aby z toho vznikla napínavá a úžasná detektivka na skvělé úrovni. Za tohle smekám, protože spojení těchto dvou různých věcí mě nadchlo a celkem mile překvapilo. Ze začátku, když jsem tu knihu otevřela a uviděla tam první úryvek básně, jsem hned listovala dál a nacházela další a další a říkala jsem si „no to zas bude…“, protože jsem si představovala nějaké pohodové večerní čtení, a ne, že budu luštit básničky, ke kterým ani nemám moc vztah. Ale nakonec jsem si je užila taky a navíc jsem se na další úryvky básní těšila, protože většinou znamenaly nějaký důležitý posun v příběhu.

.

Zamilovaní policisté?

Jako téměř u žádné knížky pro dospělé ani tady nemůže chybět nějaký náznak zamilování. A i když si toho v jiných knížkách většinou nevšímám a držím se spíš té hlavní linie příběhu, tak v téhle mě to opravdu zaujalo. V knížce to celkem jiskřilo, jak jinak, mezi hlavními postavami – Beatricí a Florinem. Beatrice je rozvedená matka dvou dětí, se svým bývalým manželem nevychází zrovna nejlíp, protože jí pořád dává sežrat, že kvůli práci odkládá stranou domácí povinnosti a částečně i děti, které každou chvíli musí někdo hlídat. Florin má partnerku, ale jejich vztah není zrovna ideální, hodně to mezi nimi skřípe. A protože spolu tihle dva tráví každý den hromadu času, není možné si nevšimnout, že se mezi nimi něco děje. A protože jsou mi oba velmi sympatičtí, hodně jsem jim fandila. Ale jak to mezi nimi nakonec dopadlo vám neprozradím, na to si musíte přijít sami.

.

Knihu jsem si hodně užila, i když musím říct, že předchozí díl Pět byl o trošku lepší. V této knize jsem ze začátku moc nepoznávala styl Poznanski – prvních přibližně sto stran byla výborná detektivka, ale od Poznanski jsem čekala něco trošku víc, co mi tu chybělo. Ale pak se děj skvěle rozjel, Poznanski se „vrátila“ a vznikla z toho úplně úžasná nepředvídatelná detektivka s nečekaným koncem a rozuzlením. Knihu hodnotím 9,5/10 a rozhodně doporučuji k přečtení.

.

Za recenzní výtisk mockrát děkuji nakladatelství Euromedia Group.

 .

Autor: Ursula Poznanski

Název v orig.: Blinde Vögel

Nakladatelství: Knižní klub

Vydáno: 2016

Počet stran: 360 s.

Fotka k recenzi: L&P

Autor recenze: Lucka

No votes yet.
Please wait...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<