obracíme stránky

Za listem list

Home / Recenze fakt čtivé / Sněží, sněží

Sněží, sněží

Z vánoční nadílky se mi snesla do rukou kniha Sněží, sněží z dílny tří spisovatelů young adult románů – Maureen Johnsonové, Johna Greena a Lauren Myracleové. Kniha se sice skládá ze tří samostatných povídek, ale hrdinové v jednotlivých povídkách jsou svými osudy vzájemně propojeni a na konci poslední povídky se dokonce všichni setkávají. Přiznám se, že nejvíc jsem se těšila na Greenovu povídku, protože mám jeho knihy velmi ráda, ale zpětně mohu říct, že mne mnohem citelněji zasáhla povídka Zasněžený expres od Maureen Johnsonové. Ale romantika dýchla z každé z nich. A nasněženo je v nich do zásoby.

 

Když vlak už dál nejede…

Jubilee Dougalová, hlavní hrdinka první povídky Zasněžený expres, má jméno, za něž se svým způsobem trochu stydí, neboť ji rodiče pojmenovali po jednom z keramických domečků Santovy vesničky Flobie, jejíž jednotlivé části už roky jezdí na Štědrý den kupovat. A právě tyhle nákupy jsou původcem štěstí v neštěstí, které Jubilee o letošních svátcích potká. Rodiče se totiž přimotají do boje o vzácný domeček a jsou vzati do vazby, což pro Jubilee znamená, že se musí urychleně sbalit a přesunout se ke svým prarodičům na Floridu, aby nebyla doma sama (já teda nevím, ale v šestnácti letech si myslím, že by to bez dozoru celkem zvládla). A jelikož je nejhorší vánice za dlouhé roky, musí jet vlakem, letadla nelétají.

Právě tahle cesta, jež se vyvine díky obří závěji na kolejích úplně jinak, než bylo v plánu, jí začne otevírat oči a Jubilee začne úplně jinak smýšlet nejen o sobě a svém životě, ale také o svém příteli Noahovi… Útěk ze zastaveného vlaku plného ječících a nafintěných roztleskávaček do azylu fastfoodové restaurace Waffle House se stává tím příslovečným osudovým krokem, neboť právě zde potkává osobu, která ji jen tím, že je a jaká je, ukáže všechny události posledních hodin v úplně jiném světle. Bude ji těch pár kopanců opravdu směrovat na dobrou cestu, nebo své otevírající oči zase před pravdou zavře?

 

Vánoce plné zázraků

John Green ve Vánočním zázraku oživil tři hrdiny – Korejce JP, Vévodu (což byla, jak se později ukázalo, dívka) a Tobina, jehož rodiče uvízli cestou z lékařské konference v Bostonu. Těmhle třem kámošům však tato skutečnost spíše prokázala službu, neboť pak mohli zcela nerušeně uspořádat filmový maraton s Jamesem Bondem v hlavních rolích. Tento plán by býval dobrý, kdyby Tobinovi nezavolal jeho kamarád Keun z Waffle House, kam se v mezičase nahrnuly všechny roztleskávačky ze zasněženého expresu, a nezačal je lákat, aby přijeli prožít noc svých snů ve společnosti těchto mladých slečen.

Po velmi veselé a strastiplné cestě po sněhu a ledovce, během níž stihli málem zlikvidovat auto už při vyjíždění do kopce u domu, nakonec dorazili zdárně do cíle a získali zaslouženou odměnu – a že ta odměna nebyla úplně taková, jakou původně čekali, ale z pohledu minimálně dvou zúčastněných ještě lepší, o tom nemůže být pochyb.

 

Asi jsem nesnášenlivá…

Teď jen přemýšlím, co napsat o třetí povídce, protože se ji snažím strávit od doby, co jsem ji začala číst. Lauren Myracleová vypráví ve svém příběhu s názvem Archanděl prasátek o dívce Addie, která je – odpusťte mi, ale já si to neodpustím – TOTÁLNĚ PITOMÁ… Já jsem tak ufňukaného člověka snad nikdy nepotkala. Neustále se lituje, jak se proti ní všechno spiklo a nikdo jí nerozumí a že ona za nic nemůže, ale přitom si celou situaci, do níž se dostala, způsobila jen ona sama svým vlastním jednáním a chováním. Přílišné nároky nejsou dobré nikdy a už vůbec ne, pokud se jedná o vztahy. Addie nutila svého velmi nesmělého přítele Jeba, aby jí prokazoval lásku velmi okázalým způsobem, který ona očekávala, ale ty drobnosti, jimiž ji zahrnoval, považovala za podřadné… a pak už bylo pozdě, stačil jeden přešlap…

K tomu, aby pochopila, že ona není středobod světa, potřebuje pořádnou lekci. Otázkou však zůstává, jestli se najde někdo, jehož názor by byla ochotná respektovat a kdo by jí doopravdy otevřel oči a zabedněnou mysl… Co myslíte, najde se někdo takový? A jak s tím bude souviset to prasátko z názvu? Rozhodně více, než jsem sama čekala.

 

Člověk taje jako sníh

Do chladných zimních dnů je tato knížka jako dělaná, protože pěkně zahřeje u srdce. Sice z mého pohledu je co do síly příběhů tendence v knize maličko sestupná, ale přesto můžu s klidným svědomím říct, že knížka bude patřit k mým oblíbeným zimním titulům. Jelikož každá povídka chtěla poukázat na něco jiného, co nás ve vztazích potkává, nelze je srovnávat, ale právě pro tuto rozmanitost (i přes mou averzi vůči poslední hrdince) bych dala knížce s klidem hodnocení 8-9/10.

 

Oblíbený citát (z Greenovy povídky):

Je to vždycky katastrofa, když v lidských vztazích někdo začne otesávat zeď oddělující přátelství a chození. Strhnout tuhle zeď může mít zábavný prostředek (…). A někdy ten šťastný prostředek vypadá tak skvěle, že sám sebe dokážeš přesvědčit, že to není prostředek, ale že to bude trvat věčně. Jenže ten prostředek nikdy není konec.“ (s. 145)

 

Autor knihy: John Green, Maureen Johnson, Lauren Myracle

Název v orig. (angl.): Let it snow

Nakladatelství: Yoli

Vydáno: 2015

Počet stran: 264

Autor recenze: Pavlína

Rating: 4.25. From 1 vote.
Please wait...
3 thoughts on “Sněží, sněží”
  1. […] Sněží, sněží (s. 145) […]

  2. […] knihu tu není potřeba moc rozebírat, protože na ni na našem blogu můžete najít recenzi. Tak jen v krátkosti – kniha obsahuje tři vánoční povídky od tří různých autorů […]

  3. […] Romantická knížka, která se hodí do každého počasí, ale nejvíc do předvánočního času, je milým společníkem všech, kteří se chtějí na chvíli zastavit, zasnít a najít kousek klidu v hektické době a také se třeba zamilovat jako hlavní hrdinové. Inteligentní vyprávění mistrů young adult románů v povídkové podobě, vřelé doporučení. Více v naší recenzi. […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Láskou ke knížkám

>> <<