Kniha Markéty Harasimové Vůně noci vyšla v roce 2018, je již třetím příběhem, který jsem od autorky četla (předcházející recenzované tituly byly Purpurové doteky a Poháry touhy) a rozhodně nikoho nenechá na pochybách, že autorka si umí se zvědavostí čtenářů a s napětím vyhrát až do samého konce. A ještě v mezičase rozechvěje nejednu romantickou duši nebo zabrnká na správnou strunu vzrušení.
V knize se odehraje hned v jejím úvodu hrůzostrašný případ několikanásobné chladnokrevné vraždy s nulovými vyhlídkami na vyřešení – neexistují svědci. Hlavní hrdinka Vanda, brilantní lékařka v oboru neurochirurgie, která přichází o téměř polovinu rodiny a zejména o své dvojče Vilmu, se se ztrátou smiřuje jen velmi těžce, přesto se snaží být nápomocna vyšetřování policie. I přes vypjatý děj (to bychom nesměli číst Harasimovou, aby to bylo jinak) se v době největší krize o Vandu navíc stále ucházejí i bývalá „stres uvolňující“ známost (čtete postelový přítel pro případ potřeby) a také jakýsi charismatický muž, s nímž se setkala v nemocnici a který se jí vlichotí do přízně. Vanda je mladá, perspektivní žena, která má před sebou celou budoucnost, ale která se rázem okamžiku ocitá v nebezpečné situaci. Dokud běhá po světě vrah jejích příbuzných, nemůže si být sama ničím a nikým jistá. Major Hons se snaží být této sklíčené, ale nádherné ženě jak ochráncem (ze zákona, samozřejmě), tak i oporou (jako nově nalezený kamarád). Ale musí jednat rychle, kruh se pomalu uzavírá a vrah plánuje další akci, už brzy…
Prokreslenost postav v knize je mistrná. Uvažování Vandy, její zamýšlení se nad otázkami, s nimiž za ní chodí policisté, její přesná znalost zvyklostí sestry-dvojčete, jejich vzájemné napojení a porozumění, je dojemnou složkou příběhu. Naproti tomu chladnokrevnost a ubíjející striktnost a systematičnost vraha je děsivou složkou příběhu, ovšem vždy ve správnou chvíli zařazenou a dotaženou do nemístného napětí, s nímž jste napjatě sledovali další ubíhající strany a čekali, co dalšího vám prozradí o svých brutálních plánech. Ačkoliv mu nebylo dáno tolik prostoru v určité fázi příběhu, tak i to málo stačilo na vyprofilování kruté představy o osobnosti, jíž Vanda, její rodina a policisté v čele s majorem Honsem čelili.
Jak je u Harasimové zvykem, její kniha se opírá o nosná současná témata – singl život, psychické problémy, vztahy na jednu noc či jen na sex a další. V knize nechybí erotické scény, vkusně popsané, vtipné situace v podání policistů, upřímné zpovědi kamarádek či láskyplná vzplanutí nebo plánování brutálního útoku a opojení vlastní domnělou nekonečnou mocí, nebo naopak nejistota, strach a bezmoc. Smísením těchto částí příběhu vzniká unikátní ženský román s prvky detektivního thrilleru a erotického románu, který nenechá nikoho na pochybách, že tato autorka umí psát čtivě – jak jsem u jejích dříve recenzovaných knih podotýkala už minule. V doušce však dodávám, že Vůně noci mi z nich přišla nejpropracovanější a nejvíc uvěřitelná od začátku do konce.
Ačkoliv je kompozice románu náročnější z důvodu neustálého přeskakování v ději z postavy na postavu, čímž se ale udržuje napětí, nelze knihu jednoduše odložit. Pořád před vámi budou další vystupující otázky a otazníky. A hlavně – všechno budete s Vandou prožívat, fandit jí, soucítit s ní. Právě tady to vtažení do děje dělá z této knihy záležitost čtivou a nesmírně poutavou.
Pokud jste tedy milovníky napínavých příběhů s detektivní zápletkou a prvky thrilleru a erotického románu (zní to nezkombinovatelně, ale funguje to, tady jo!), pak sáhněte po této knize a nechte se nalákat do jejího strhujícího, dechberoucího příběhu.
Za recenzní výtisk děkuji mnohokrát Markétě Harasimové a Nakladatelství MaHa.
Autor: Markéta Harasimová
Vydáno: 2018
Počet stran: 313 s.
Nakladatelství: MaHa
Autor fotky: Pája
Autor recenze: Pája
Napsat komentář